Instalace Linuxu
Obecně
Obecně
Zdroj
Jako naprosto první věc budeme potřebovat zdroj baličků pro instalaci. Linux se šíří prostřednictvím distribucí, což je sada programů, které si můžeme nainstalovat. Distribuce jsou šířeny prostřednictvím snad všech medíí jaká známe. Mezi nejčastěji používané patří CD/DVD a síť.
CD/DVD
Distribuci získate jako bootovatelný disk obsahující základní systém, který vám pomůže s instalací vašeho systému. Za nevýhodu by se dalo považovat, že pokud je distribuce na hodně discích můžete mít snadno z jedné instalace systému tenisový loket.
Síť
Ze stránek vámi vybrané distribuce si stáhnete miniaturní systém. Tento systém obsahuje akorát zavaděč jádra systému, dialogy a stahovací utilitu. Zavede se jádro, zobrazí se nám dialog co chceme aby náš instalační program uměl a utitlita nám stáhne komponenty instalátoru, které jsou potřebné. Takovéto instalátory jsou obvykle dělány na klasické diskety.
Co si vybrat
Nejčastější začátečnickou chybou je, že di uživatel začínající s linuxem zvolí špatnou distribuci a to ho od užívání linuxu odradí. Je dobré se zamyslet nad tím co budete od své distribuce požadovat. Pokud přecházíte na linux z finančních důvodů a chcete pouze systém, který vám ukáže internetovou stránku a otevře přilohu v mailu nemá cenu se mučit s prilíš komplexní ditribucí. Pokud však instalujete linux, aby jste se s ním naučili, je lepší sáhnout po distribuci, která nepřetéka grafickými rozhraními, aby vás to nutilo dělat si vše sami. Podle toho co od svého budoucího systému očekáváte bych vás roydělil do následujících 2 skupin:) Pokud se do žádné nevejdete, tak mi napište ze sekce Contact a něco s tím uděláme;)
Chci jen kliknout a mít použitelný systém
Nejjednodušší je najít ve svém okolí někoho, kdo již nějakou dobu na svém počítači linux provozuje a nechat si od něj distribuci vašich snů donést, popřípadě se ho jen zeptat kde by jste ji mohli sehnat. Pokud nikoho takového ve svém okolí nemáte sáhněte po distribuci Ubuntu, SuSE a jim podobné. Jsou uživatelsky přítulné a umožňují instalaci podle profilu budoucího systému bez toho aniž by se musely vybírat jednotlivé balíčky.
Linux je fakt “hustej” a chci s tim pořádně umět
Na lidičky z této skupiny čeká docela velké “peklo”. Většině lidí trvá dlouho, než se s linuxem naučí, tak aby ho mohli obstojně používat. Než se dostanou na uživatelskou úroveň, systém je omrzí. Nemá cenu se hned ze začátku trápit s tím, že něco neděláte tak jek se to dělat má v čistém linuxu. Skloubenim techto cest je, že uživatele již učení se omrzí a do fáze, kdy pracují se skutečným linuxem se vůbec nedostanou. I když doporučuji všem přátelům sahat po takovýchto distribucích sahat až tak po roce užívání linuxu, kdy si je člověk jist svými vědomostmi, neznamená to, že po takovéto distribuci nemůžete sáhnout ihned. Pokud vám nikdo žádnou nedoporučí, zkuste FreeBSD, Debian, Slackware a jim podobné.
Je to “cool”, ale na svůj stroj to zatím nechci
Je zde i tato možnost. Ze stránek distribuce si stáhnete obraz disku, který vypálíte a systém vám běží z tohoto disku. Neděste se toho co jsem psal v první části. Tyto systémy (jsou označovány slovíčkem live) jsou, co se softwarové výbavy týče, velice dobře vybaveny. Samozřejmě záleží na tom na jakou to narazíte distribuci. Doporučit mohu Kororaa, Ubuntu, (varianta live samořejmě) , DeadCD (dnes již možná spíše Olive). Dvě naposled zmíněné jsou minimalistické. To znamená´, že si kladou za cíl být co nejmenší. U live distribucí je povětšinou možné nahrát obsah celého disku do operační paměti. DeadCD a Olive jsou mometálně vyvýjeny tak, aby měly okolo 100MB. O tom jaké výhody má nahrání celého systému do operační paměti snad ani nemusím mluvit.
